Úterý - začátek
seznamování
Dnešní ráno bylo zase nádherné, cesta metrem v klidu a
v laboratoři paráda. O kávičkové pauze jsem poprvé vyzkoušela místní cappuccino
a velmi rychle přehodnotila, co si budu každý den dávat :D Veeeelká mňamka!
Dnes jsme téměř nic nedělali, aby opět pod jsem chtěla být za pilného studenta,
takže jsem pokračovala v přepisování poznámek a po obědě (který mi dnes
nějak extra nechutnal – vzhledem k tomu, že nejsem schopná udržet italské
slovo v hlavě déle než 2 minuty, si nepamatuji ani názvy jídel) jsem
pokračovala v čtení článků a psaní blogu :D Inci z Turecka jsem byla pozvána, abych s ní a její kamarádkou šla dnes
koupit dárek pro jejich kamaráda k narozeninám a abych zítra šla
s nimi na jeho oslavu. Přijde mi to krajně nevhodné, ale pořád tvrdí, jak
je to v pořádku, ať určitě jdu, že se seznámím s novými lidmi. No
uvidíme, každopádně nakupovat dárek jsem šla. Seznámila jsem se s její bezvadnou
kamarádkou z Řecka, která mi mírně připomíná Marušku z letního tábora
Hejbni kostrou, ale je moc fajn. Po nákupech jsme se zastavili na prý jedno z nejlepších
dolce v Římě. Teda…bylo fakt božský! Musím si zapamatovat, kde ten obchod
byl! Pokračovali jsme do místní vinárny, sýrárny a šunkárny a já si dala snad
to nejsladší víno na světě a dva druhy naprosto lahodnýho sýra! Protože řecká
Maruška zná všechno a všechny, nemuseli jsme ani platit :D Následovala zastávka
u Marušky doma, kde zvala jídlo a nějaké knížky a metrem jsme dojeli domů k Inci,
kde jsem se seznámila s její spolubydlící a jejím manželem (synovec
vedoucí oddělení naší laboratoře). Oba jsou víc než báječný a strávili jsme
skvělý večer.
Posledním metrem jsem se doplácala domů a cestou z metra jsem
byla překvapená, když mi na přechodech v cestě překážela zaparkovaná auta
a na chodníku skútry.
Žádné komentáře:
Okomentovat