Neděle aneb honíme se za turisty

Po včerejším výletu jsem si dovolila trochu přispat, aby si moje nožky zvládly odpočinout a po obědě jsem vyrazila vstříc turistům ke Koloseu. Po pátku jsem už věděla, na co se mám připravit, takže jsem prostě a jenom zaťala zuby, vystoupila z metra, ignorovala lidi a užívala si tu nádheru. A šlo to! Vlezla jsem všude, kam se neplatil vstup a to i do míst, kam jsem později zjistila, že se chodit nemá :D ale nikdo mě nevyhodil ani nezamkl, takže si aspoň můžu připsat další netradiční zážitek. Ještě pár kostelů a snad začnu být i věřící. Jsou neuvěřitelně krásný. Stejně jako všechno tady. 

Došla jsem si odškrtnout jednu položku na seznamu must-see, a to sošku Capitoliny (podoba s naší Capitolina di Witigenove čistě náhodná a vzdálená).  Na Piazza Venezia jsem si objednala svou historicky první pizzu ( rukama a nohama...jak jinak) a s oslovením "Princess" jsem dostala tak dobrou baštu, že jsem se přinutila jí dojíst, i když už jsem fakt nemohla. Cena pizzy byla přijatelná, cena Coca Coly už tolik ne. Procourala jsem pár ulic a spíš omylem než záměrně (ano...už bych si měla koupit mapu!) jsem došla k přeslavné fontáně di Trevi a vyfotila jsi ten šílený dav. Určitě se tam ještě vrátím. Ale kdy? No v noci přece! 

Ještě jsem se zašla podívat na Španělské schody a do kostela Nejsvětější trojice. Prostě nádhera. Tam přesně vezmu moje tři krasavice, až mě přijedou navštívit :)