Pondělí - jde se pracovat!

Dnes jsem vstala do deštivého rána, sbalila deštník a vyrazila na metro. Cestu do laborky už mám zmáknutou, takže jsem se bez problémů dostala až to institutu. Tam problém začal. Bylo mi v pátek řečeno, abych přišla mezi devátou a půl desátou. Jako vzorný student, jsem tam byla v devět. Vrátný potřeboval zavolat dr. Rigano, aby ověřil, že jdu skutečně k ní do laboratoře, protože ještě nemám vlastní kartičku na vstup, ale dr. Rigano ani nikdo jiný v laboratoři ještě nebyl. Musela jsem tudíž počkat, než někdo dorazí a povolí mi vstup. Čekala jsem ještě tak půl hodinky, než dorazili ostatní studenti a začalo se něco dít. Něco. Rozmrazili jsme buňky a spočítali pár koncentrací, které budeme potřebovat ve středu. Za to jsme si zasloužili kafe! Celý výzkumný tým vyráží do kantýny, kterou jestli budu schopná po dvou měsících najít, dám si diplom! Dala jsem si opět čaj a tentokrát jsem hodila sáček do konvičky! Všichni si dali malé presíčko, takže jsem do sebe čas dost oklopila :D
Po návratu do laboratoře jsme jen dopočítali pár nezbytností a dle pátečního slibu vyrazili do kanceláře menzy. Lavigna je báječná, všechno mi to přetlumočila a za pár minut jsem dostala kartičku na menzu. Jen nevím, jestli mi ten oběd zítra dají, protože jsem se na místě musela nechat vyfotit webkou s rozlišením "co vůbec jsou megapixely". A zrovna dnešek jsem pojala jako den, kdy zkusím, co se stane, když půjdu ven nenamalovaná s vlnitými vlasy v culíku bez úprav...uvidíme zítra.
Po návratu do laborky se už nic nedělo a byli jsme propuštěni domů. V půl druhé. Šla jsem s kolegy za největšího deště do bližší menzy, velmi vděčná, že je sebou mám, protože hned u vstupu nastal problém, že moje karta ještě není aktivována a neví se, kdy tomu tak bude. Nevadí, zkusíme to zítra. 
Blízko Via Libia jsem se rozhodla být statečná a nakoupit si jídlo. Slovník neměl šanci, tak jsem kupovala, co jsem viděla a doufala, že saponát na nádobí je skutečně saponát na nádobí a ne dezinfekce. Na bytě jsem si uchutila baštu a protože dneska nebylo zrovna nejlepší počasí, rozhodla jsem se uvařit si čaj a trochu zevlovat. 

6. den v Římě a už jsem dostala svou nejoblíbenější kytku :)