Pondělí – tanec!!

Dneska jsem v laboratoři úspěšně začala s přepisováním svých pozorovacích poznámek do počítačové podoby. Rozhodla jsem se vynechat poznámky na okrajích listů jako například „prý nevadí trocha červených cucků, ale mám pocit, že tam budou navěky“, ty si ponechám pro budoucí pobavení v sešitě. Mimochodem cucky tam byly navěky a vadily v další práci. Dnes tu bylo krásně - úplně jasně modré nebe s jemným větříkem. I přesto jsem se jako vzorný pracant rozhodla po obědě vrátit do laboratoře a ještě chvilku pokračovat v psaní a čtení článků. Ale jo, začínám to tady mít ráda. Lidé jsou tu bezvadní!

Odpoledne jsem zamířila domů, našla si cestu na workshop s Jamajčanem, chvilku relaxovala, navečeřela se a vyrazila vstříc novým zážitkům a snad i kamarádům.

Tentokrát jsem vyrazila o hodinu dřív, připravená na všechno a odhodlaná použít pouze metro. Tam jsem viděla kluka, který vypadal skoro jako bývalý spolužák Lukáš Hornych. Byla to jízda přes celé město a ještě kousek pěšky (neznala jsem totiž zkratku), takže jsem dorazila včas. Hned se mě ujala Chris, která, ač jsem se snažila si to nepředstavovat, vypadala jako avatar. Postupně se začalo scházet dost lidí, někteří z nich se mi představili a byli velmi milí. Začala jsem se bavit s Mikem, což bych černoušek, se kterým jsem si psala přes facebook a který mi o této akci řekl. Vyptával se na tancování v Čechách, tak jsem mu vyprávěla o naší komunitce, JRNN komunitko! Později jsem se ještě seznámila s jednou slečnou, která učí ve Florencii house a dancehall. Nejprve na mě koukala velmi nevraživě, proto jsem se rozhodla jít za ní a seznámit se! Uměla anglicky a byla velmi milá. Andre přijel včas, se všemi se přivítal podáním ruky a workshop byla to opravdová paráda! Jestli někdy nějaký lektor nadává (Wahe), že mu tanečníci nevrací energii, tak tady byla tělocvična plná energii až po strop a neztrácela se ani při otevřených oknech! Workshop měl trvat hodinu a půl, po dvou hodinách stále nekončil, ale já už jsem musela odejít, abych stihla poslední metro. Jela se mnou i slečna z Florencie a cestou mi poradila stránky, kde můžu nalézt taneční události v Římě, zítra se na to podívám. Cestou z metra jsem potkala tak 7 aut zaparkovaných na přechodech a asi 20 skútrů na chodnících. Parkování je tu opravdu problém.

Na byt jsem přijela utahaná jako kotě, vlezla jsem do sprchy, protáhla si záda a zalomila to.

Ještě k úplnosti seznamu podobných lidí. V metru jen chlápek vypadající jako George Clooney a na workshopu byla Yvetka Malá :)